Návrat na Měsíc dává velkou naději také astronomům, kteří jej vidí jako vhodnou základnu pro budoucí teleskopy. Možná že tak budeme v budoucnu mluvit nejen o vesmírných, ale také o měsíčních teleskopech a podobných zařízeních.
Diskuze k článku: Měsíc by chtěli využít i astronomové a osadit jej teleskopy
20.1.2021, Jan Vítek, aktualita
Hubbleův vesmírný dalekohled je nahoře 31 let a je v pořádku, proč by to na měsíci mělo být jiné.
Odpovědět0 0
Já nevim, ... já bych se teda na měsíci bál hlavně meteoritů, ... protože tam není žádná atmosféra, tak ani sebemenší smetí nic nezastaví. Na zem každý den udajně padají až tuny kosmického smetí, ale všechno to shoří v atmosféře, ... ale tam dopadne všechno a to bude problém pro cokoliv co se tam má postavit.
Odpovědět5 1
Tak 1) jaká je šance že tě trefí nějaký meteorit? ISS je na nízké orbitě a zatím za dobu své existence (přes 20 let) schytala jen pár zásahu mikrometeoritů
2) je v plánu stavět základny pod povrchem, nebo alespoň obytné moduly zahrnou vrstvou regolitu, tzn že "Mesíčňané" tam budou ve stejném nebo i spíš nižším nebezpečí než obyvatelé ISS
3) většina plánu na stavbu základen na Měsíci počítá s privracenou(viditelnou) stranou, kvuli nepřetržitě komunikaci se Zemí a ta je vystavena meteoritům jen minimálně
2) je v plánu stavět základny pod povrchem, nebo alespoň obytné moduly zahrnou vrstvou regolitu, tzn že "Mesíčňané" tam budou ve stejném nebo i spíš nižším nebezpečí než obyvatelé ISS
3) většina plánu na stavbu základen na Měsíci počítá s privracenou(viditelnou) stranou, kvuli nepřetržitě komunikaci se Zemí a ta je vystavena meteoritům jen minimálně
Odpovědět0 1
V článku se ale mluví o teleskopech.
1. To zrcadlo moc odolné není a stačí, aby ho jenom škrábly a je k ničemu, leda by o šutru věděli dřív a zavřeli kopuli.
2. Pod povrchem moc věcí teleskop neuvidí.
3. Měl by být na odvrácené straně, o komunikaci bych se nebál. NASA tam plánuje 4G s možnosti upgrade na 5G :)
1. To zrcadlo moc odolné není a stačí, aby ho jenom škrábly a je k ničemu, leda by o šutru věděli dřív a zavřeli kopuli.
2. Pod povrchem moc věcí teleskop neuvidí.
3. Měl by být na odvrácené straně, o komunikaci bych se nebál. NASA tam plánuje 4G s možnosti upgrade na 5G :)
Odpovědět1 0
Tak v tomhle ohledu teleskopický dědek Hubble a další zařízení mohou taky cosi říci.
Pokud mluvíme o optických teleskopech, rozhodně to není tak žhavé, že by se zrcadla nebo segmenty vyhazovaly při každém škrábnutí, ve skutečnosti se s opotřebením a nějakou mírou znečištění počítá, pokud je v pořádku geometrie zrcadla/segmentů a zbývá dostatek reflexní plochy, teleskop může s klidem fungovat i s pár škrábanci nebo mikroimpakty.
Otatně vezměmě design dokumenty J. Webb teleskopu, samozřejmě se plánuje provozovat v podstatně čistší části soustavy, ale jde taky o otevřený design bez možnosti servisu a jednoduše počítá s průběžnými zásahy a má dost velkou rezervu, aby bez oprav vydržel léta bez podstatné změny kvality pozorování.
Tím nechci problém bagatelizovat, ovšem není to nic, co by fundamentálně bránilo takovou myšlenku uskutečnit.
Erozi je možné řadou způsobů omezit, ať už pasivně -
tubus nebo zaštítění vybraných úhlů významně snižuje počet impaktů mimo přímý směr pozorování, pro představu, pokud počítáme všesměrové rozložení trajektorií, 1m zrcadlo v tubusu o délce 1m zasáhne ~29%, při 3m už jen ~5% atd.
- nebo výhledově i aktivní ochranou a kompenzovat nějakou mírou naddimenzování.
Taky je nutné brát v potaz, že naprostá většina takových zásahů spadá do mikroskopické kategorie 0.1-1µm.
Tamní prostředí je samozřejmě výzva, což je každá kosmická mise, ale pokud je v plánu širší využití Měsíce, problematika impaktů, radiace, velkých rozdílů teplot apod. se tak jako tak bude rozsáhle řešit.
Pokud mluvíme o optických teleskopech, rozhodně to není tak žhavé, že by se zrcadla nebo segmenty vyhazovaly při každém škrábnutí, ve skutečnosti se s opotřebením a nějakou mírou znečištění počítá, pokud je v pořádku geometrie zrcadla/segmentů a zbývá dostatek reflexní plochy, teleskop může s klidem fungovat i s pár škrábanci nebo mikroimpakty.
Otatně vezměmě design dokumenty J. Webb teleskopu, samozřejmě se plánuje provozovat v podstatně čistší části soustavy, ale jde taky o otevřený design bez možnosti servisu a jednoduše počítá s průběžnými zásahy a má dost velkou rezervu, aby bez oprav vydržel léta bez podstatné změny kvality pozorování.
Tím nechci problém bagatelizovat, ovšem není to nic, co by fundamentálně bránilo takovou myšlenku uskutečnit.
Erozi je možné řadou způsobů omezit, ať už pasivně -
tubus nebo zaštítění vybraných úhlů významně snižuje počet impaktů mimo přímý směr pozorování, pro představu, pokud počítáme všesměrové rozložení trajektorií, 1m zrcadlo v tubusu o délce 1m zasáhne ~29%, při 3m už jen ~5% atd.
- nebo výhledově i aktivní ochranou a kompenzovat nějakou mírou naddimenzování.
Taky je nutné brát v potaz, že naprostá většina takových zásahů spadá do mikroskopické kategorie 0.1-1µm.
Tamní prostředí je samozřejmě výzva, což je každá kosmická mise, ale pokud je v plánu širší využití Měsíce, problematika impaktů, radiace, velkých rozdílů teplot apod. se tak jako tak bude rozsáhle řešit.
Odpovědět0 0
http://articles.adsabs.harvard.edu//full/1992lbsa.conf..329J/0000329.000.html
meteorický tok je v současnosti odhadovaný trochu větší než v dokumentu, nicméně i tak pro naše skromné 3m tubusem chráněné 1m zrcadlo získáme řádově ročně zásahy ekvivalentní mikrokráterům:
desítky tisíc 0.1µm
stovky až tisíce 1µm
desítky až stovky 10µm
prakticky žádné větší zásahy
což není nic tragického ve světě kosmických přístrojů
meteorický tok je v současnosti odhadovaný trochu větší než v dokumentu, nicméně i tak pro naše skromné 3m tubusem chráněné 1m zrcadlo získáme řádově ročně zásahy ekvivalentní mikrokráterům:
desítky tisíc 0.1µm
stovky až tisíce 1µm
desítky až stovky 10µm
prakticky žádné větší zásahy
což není nic tragického ve světě kosmických přístrojů
Odpovědět0 0
Ten tam bude určitě taky... :-)
Odpovědět1 0
To si pište že bude, Musk si nenechá ujít příležitost, jako první vybudovat na jiném vesmírném objektu vysokorychlostní pripojeni, stačila by na to 1 várka satelitu a start na FH, to není nic složitého. Vždyť i na Gateway mají být kamery v 4K pro LIVE stream, samotné robotické rameno jich má mít několik
Osobně bych se nedivil kdyby Starlink byl v budoucnu začleněn do DeepSpaceNetvork a po celé Sluneční soustavě bylo rozmístěno xxx satelitu pro komunikaci Země<->Mars, Země<->Mesic, Země<->tezebni kolonie na vzdálených asteroidech
Kromě toho, víte že už teď NASA ve spolupráci s Nokií pracují na studiích proveditelnosti, vytvořit na Měsíci 5G připojení...?
Osobně bych se nedivil kdyby Starlink byl v budoucnu začleněn do DeepSpaceNetvork a po celé Sluneční soustavě bylo rozmístěno xxx satelitu pro komunikaci Země<->Mars, Země<->Mesic, Země<->tezebni kolonie na vzdálených asteroidech
Kromě toho, víte že už teď NASA ve spolupráci s Nokií pracují na studiích proveditelnosti, vytvořit na Měsíci 5G připojení...?
Odpovědět0 0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.
reklama
reklama
Z dalších serverů
